Blog dobrá práce v obci
Web projektu dobrá práce
Web projektu dobrá práce
Autor: mak
11. 10. 2018
Rubrika:
Získat dobrou práci je snem každého. Co ale v dnešní době znamená mít dobrou práci? Jaký má vliv na kvalitu práce nízká nezaměstnanost? A jak pomoci lidem, kteří dlouhodobě práci nemají?
Dobrá práce podle kritérií mezinárodních institucí
V současné době patří Česko ke státům Evropské unie s nejnižší nezaměstnaností. Bez zaměstnání na počátku tohoto roku bylo 124 tisíc lidí, což je něco málo pod 2,5% hranicí ukazatelů nezaměstnanosti podle dat Českého statistického úřadu. Ten míru nezaměstnanosti určuje jako podíl nezaměstnaných vůči celkové pracovní síle, nikoliv počtu obyvatel. Průměrná mzda navíc ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostla na necelých 32 tisíc korun. Jak se tyto změny promítají na kvalitu práce?
„Pouze na základě makroekonomických ukazatelů míry nezaměstnanosti či růstu průměrné mzdy dobrou práci neurčíme,” myslí si Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky SPOT. V měření se podle ní často zapomíná na další ukazatele, které s tím úzce souvisejí, jako jsou pracovní podmínky, skloubení pracovního a osobního života, množství pracovních úkolů nebo zda jsou pracovníci schopni přizpůsobit se stále rychlejšímu pracovnímu tempu.
V září 2008 svolala International Labor Organization (ILO) mezinárodní setkání tripartity, na kterém experti přijali 10 bodů, které odpovídají důstojné práci. Dobrá práce by podle těchto bodů měla umožnit a zajistit:
1. Pracovní příležitosti
2. Přiměřený zisk a produktivitu
3. Odpovídající čas strávený v práci
4. Bezproblémové skloubení pracovního a rodinného života
5. Stabilitu a bezpečnost
6. Optimalizaci práce
7. Rovné příležitosti a zacházení
8. Bezpečné pracovní prostředí
9. Sociální zabezpečení
10. Sociální dialog, rovné zastoupení zaměstnanců a zaměstnavatelů
„My v rámci našeho projektu “Dobrá práce v obci” řešíme, co je dobrou prací pro lidi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Snažíme se, aby i tito lidé našli vhodnou práci, která změní jejich sociální a ekonomické postavení ve společnosti, které je často doprovázeno sociálním vyloučením a chudobou. Potřebují intenzivní podporu v různých oblastech života a obce v tom hrají klíčovou roli,” popisuje podstatu projektu Lucie.
Také dodává, že fakt nízké nezaměstnanosti umožňuje zaměřit se na ty, kteří dlouhodobě práci nemají a kvalitní práci jim pomoci najít. „Na dlouhodobě nezaměstnané je častokrát pohlíženo jako na ty, kteří pracovat nechtějí. Často se však jedná o jedince, kteří mají více znevýhodnění a potřebují individuálnější a cílenější podporu ke stabilizaci. Jedná se zejména o lidi, na které jsou uvaleny exekuce, s nedokončeným nebo pouze základním vzděláváním. Proto nemůžeme klást důraz pouze na tzv. “Work first” přístup. Ten je založen na myšlence prvotního zajištění práce, aby se díky ní změnila sociální situace jedince. Poslední poznatky však ukazují, že tento přístup nepřináší kýžený výsledek, proto musí být podpora komplexnější,” dodává Lucie. Podle výzkumu OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) z roku 2016 je v České republice s nejnižším vzděláním nezaměstnaných téměř 20% lidí.
Jedním z příkladů tzv. “Work first” přístupu jsou podle ní veřejně prospěšné práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí je vnímá jako součást aktivní politiky zaměstnanosti. Obce na ně čerpají dostatek financí, které využívají zejména na údržbu a úklid města. Podle Lucie některé z těchto obcí přistupují k lidem, kterým se nedaří najít práci a udržet si ji, velice efektivně a individuálně. Na druhou stranu je důležité, aby dlouhodobě nezaměstnaným obce nabízely práci, která je důstojně ohodnocena, a dostatečnou podporu při řešení jejich sociální situace. To pak společně může přinést vytouženou změnu jejich sociální situace. V tomto ohledu podle ní Česko ještě stále trochu zaostává.
Současné trendy pracovního trhu
Pracovní trh se stále rychle proměňuje i pod vlivem nejnovějších trendů, jako je prekarizace práce nebo zmíněná nízká nezaměstnanost. Zaměstnavatelé tak mění svoji pracovní strategii. Řada z nich pro určité pracovní pozice dává přednost částečným úvazkům, jednorázovým nákupům služby nebo uzavírání dohod o provedení práce místo běžné pracovní smlouvy.
Lidé na těchto pozicích mají tak omezenou možnost dosáhnout na stabilní zaměstnání. Jsou tím nuceni kumulovat více částečných úvazků, přičemž některé z nich mohou vykonávat bez příslušné smlouvy nebo dohody, čímž se dostávají mimo systém sociální ochrany a jistot.
Míra prekarizace práce je však ve srovnání s dalšími evropskými státy v Česku stále podstatně nízká. Tato nestandardní forma zaměstnaní podle Lucie uvádí zaměstnance do nejistoty a často jim nezajišťuje výše zmíněné parametry dobré práce. Stejně tak nepřispívá k řešení jejich problémů například s dluhy a neumožňuje pokrýt náklady těchto jedinců na bydlení, zejména v krajských městech. Deset kritérií dobré práce podle International Labor Organization se tak zatím do současných trendů příliš nepromítlo. Jak to bude v budoucnu?
FOTO: Rawpixel on Unsplash