Blog dobrá práce v obci
Web projektu dobrá práce
Web projektu dobrá práce
Autor: zuk
18. 10. 2018
Rubrika:
Jiří Hanzelín pracuje jako terénní pracovník v projektu „Společně to dokážeme v Ústeckém kraji”, ve městech Chomutov a Jirkov. Pomáhá lidem z různých sociálních vrstev k návratu do pracovního života. Spolupracuje s externími specialisty na dluhové poradenství, a pomáhá tak řešit předlužení účastníků tohoto projektu. Po většinu času úspěšně! Co všechno takový projekt obnáší, si přečtete v aktuálním rozhovoru.
Mohl byste nám, prosím, představit projekt „Společně to dokážeme v Ústeckém kraji“?
Projekt řeší problematiku nezaměstnanosti osob dlouhodobě nezaměstnaných s nízkou kvalifikací a s tím související další sociální problémy, např. osobní dluhy, exekuce, ale i špatnou bytovou situaci nebo nějaké rodinné či zdravotní komplikace, jako je například závažná nemoc, deprese, závislosti na alkoholu nebo drogách, gamblerství…
Komu je projekt určený?
Cílovou skupinou jsou uchazeči o zaměstnání, kteří jsou dlouhodobě evidováni na Úřadu práce ČR, pobírají dávky v hmotné nouzi, mají nízkou úroveň vzdělání a případně jsou starší 50 let. Pokud uchazeč splňuje alespoň dvě z těchto čtyř podmínek, tak se může zapojit do projektu „Společně to dokážeme v Ústeckém kraji“. Výjimkou jsou uchazeči o zaměstnání, kteří jsou nepřetržitě v evidenci déle než 24 měsíců. Tam není potřeba ke vstupu do projektu žádná další podmínka.
Co klientům nabízíte v projektu?
Každý účastník absolvuje Motivační kurz, ve kterém projde procesem, který trvá čtyři dny. Od vstupu do projektu, přes první kontakt se zaměstnavatelem, pracovním pohovorem, první výplatou, až po „návštěvu“ exekutora. To je základ.
Dobře. Co následuje poté?
Individuální poradenství. Klient hledá společně s terénním pracovníkem vhodné zaměstnání a řeší překážky znesnadňující vstup na trh práce, např. shánění obvodního lékaře, řešení dluhů, bytové problematiky atd. Dále probíhají Skupinová poradenství. Ta jsou specializovaná na jednotlivé oblasti problémů, např. pokud má účastník mezery v oblasti dluhové problematiky, využije specializované dluhové poradenství.
Jaké další služby klient v projektu najde?
Rekvalifikaci zvolenou samotným účastníkem projektu nebo zajišťovanou Úřadem práce ČR. Díky tomu si doplní vzdělání a mají snazší vstup na trh práce.
Co vnímáte jako nejpřínosnější benefit pro účastníky projektu?
Řekl bych, že nejzajímavějším bodem projektu je samotné Zprostředkování zaměstnání. Účastník s terénním pracovníkem vyhledávají vhodného zaměstnavatele. Zaměstnavatel díky projektu může získat mzdový příspěvek a zaměstnat člověka, kterého by za jiných podmínek nezaměstnal, čímž pracujeme na odbourávání různých sociálních stereotypů. S tím souvisí také další služba projektu - Práce na zkoušku. Jde o formu krátkodobého zaměstnání na poloviční úvazek. Klient a zaměstnavatel mají šanci se vzájemně „vyzkoušet“ a zjistit, zda mohou dlouhodobě úspěšně spolupracovat.
Pomáháte klientům řešit také jejich dluhovou situaci. Daří se to?
V Chomutově a Jirkově to bylo ještě do nedávna velmi těžké. Pomoc jedné malé neziskovky byla málo pro tolik zadlužených účastníků. Dluhoví poradci byli hodně vytížení. Naštěstí se nám pro projekt podařilo získat specialistu, který nám pomáhá, a já jsem za to velmi rád. V mnoha případech se nám podařilo některé protiprávní exekuce zastavit. Dokonce jsme několik klientů připravili do insolvenčního řízení.
Co děláte v projektu vy?
Pracuji jako terénní pracovník pro lokalitu Chomutov a Jirkov. Vyhledávám nové zájemce o projekt, seznamuji je s ním a úspěšně je touto službou provádím od začátku do konce. Informuji je o tom, jak mají být aktivní ve shánění práce. Vedu Motivační kurz a některá skupinová poradenství, pracuji s účastníky při Individuálním poradenství a spolupracuji s nimi na řešení jejich životní situace.
Jak konkrétně?
Pomáhám jim např. s vyřizováním dokladů, doprovody k zaměstnavateli, sháněním vhodného bydlení, předáváním informací o pracovněprávních vztazích atd. Mezi mou denní agendu patří i častá komunikace s ostatními neziskovými organizacemi. Také informuji laickou veřejnost o projektu a velmi často jsem v kontaktu s potenciálními zaměstnavateli a našimi účastníky projektu.
Jak reagují zaměstnavatelé na váš zájem o spolupráci?
Existují zaměstnavatelé, se kterými jsme spolupracovali už v minulosti. Ti jsou v pohodě, protože oslovují s požadavky na nové zaměstnance přímo mě. Naši spolupráci už znají a vědí, co mohou očekávat a jak reagovat. A pak jsem to já, kdo aktivně a sám oslovuje nové zaměstnavatele. Důležité je, abych každému zaměstnavateli vysvětlil, o jakou cílovou skupinu se jedná a jak s ní má zaměstnavatel komunikovat. Snažím se je připravit na to, jaké problémy mohou nastat, a celkově zaměstnavatele seznamuji s problematikou lidí dlouhodobě nezaměstnaných.
Jak se o zaměstnavatele, co mají zájem o spolupráci s projektem, staráte?
Z mého pohledu je nejdůležitější informovat zaměstnavatele, že účastníci projektu nejsou „hotový produkt“. Zaměstnavatel s nimi musí neustále pracovat na jejich úspěšném zapracování. Podstatnou službou zaměstnavatelům je moje pomoc při řešení různých problémů s účastníky projektu, které se mohou objevit. Zejména konflikty na pracovišti, kdy může problém vzniknout díky nešťastně zvolené komunikaci.
Co je pro vás hlavní motivací k tomu, abyste s účastníkem začal spolupracovat?
Pro mě je nejdůležitější, aby účastník projektu chtěl do zaměstnání nastoupit. Aby chtěl dlouhodobě pracovat. Nevidím smysl v tom, aby kdokoliv nastoupil na den nebo dva do zaměstnání, a pak se vrátil do evidence Úřadu práce ČR. Největším přínosem tohoto projektu pro společnost a nejhezčí odměnou pro mě je to, když se mi povede klienta spokojeně a dlouhodobě zaměstnat. A navíc, když je i zaměstnavatel spokojený!
S jakými dalšími organizacemi spolupracujete?
V Chomutově a Jirkově spolupracuji s partnerskou neziskovou organizací Člověk v tísni, která mi poskytuje prostory pro aktivity projektu. Jejich terénní pracovníci mi pomáhají vyhledávat nové zájemce o projekt. Díky naší spolupráci jsem schopen účastníky projektu efektivně navázat na služby Člověka v tísni v Chomutově. Navíc v Chomutově spolupracuji s Agenturou pro sociální začleňování a také se samosprávou města.
Jak se o klienty staráte, když už reálně pracují?
Samozřejmě jakmile účastník nastoupí do zaměstnání, už s ním nejsem v tak intenzivním kontaktu. Nicméně dále spolu řešíme jeho problémy, se kterými se na mě obrací. Nejčastěji s účastníky telefonuji, nebo je navštěvuji v zaměstnání, anebo se potkáváme v rámci mého působení v terénu.
Vidíte v projektu nějaké nedostatky za dobu své praxe?
Nevýhodu vidím v krátkodobosti projektu. Myslím si, že projekt je klíčem k lepšímu zaměstnávání osob dlouhodobě nezaměstnaných a určitě by stálo za to ho realizovat co možná nejdéle. Prodloužením doby realizace by byla zachována kontinuita intenzivnější individuální práce s jednotlivými účastníky, která je nutná vzhledem ke kumulaci hendikepů cílové skupiny. A také si myslím, že jedno ze slabších míst projektu je nedostatek času pro práci se zaměstnavateli, popřípadě s účastníkem v zaměstnání.
A naopak, v čem má projekt své silné stránky?
Silnou stránkou projektu je spolupráce Úřadu práce ČR s neziskovým sektorem. Neziskový sektor nabízí velmi komplexní a rozmanité služby, které za normálních podmínek Úřad práce ČR nabídnout nemůže. Navíc má terénní pracovník projektu u účastníků mnohem větší důvěru než oficiální úřady. Díky tomu máme informace potřebné k dokonalému zmapování situace a následnému úspěšnému řešení problematiky dlouhodobě nezaměstnaných. Zaměstnavatelům nabízíme možnost využít mzdového příspěvku na účastníka, kterého by za jiných okolností nezaměstnali. Spolupracujeme s externími specialisty na dluhové poradenství, kteří pomáhají řešit předlužení účastníků. Myslím si, že výsledky projektu jasně ukazují, že naší cílovou skupinu jde zaměstnat. Stačí jen zvolit správné nástroje a přístupy. Dovolím si tvrdit, že nejen my pozitivně ovlivňujeme výši nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, ale také další projekty zaměstnávající i jiné ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnávání, a ty mají bezpochyby také pozitivní vliv na snižování míry nezaměstnanosti.
FOTO: Martin Dejl (místo: kancelář Člověk v tísni Chomutov, 2013)